Úvod do problematiky

1. Historie

Někdy v šedesátých letech se v Evropě i za mořem stala patrnou snaha výrobců nejrůznějších nádrží, separátorů, čističek a jiných vesměs stavebních konstrukcí eliminovat některé nepříjemné vlastnosti betonu či kovu. To vyvolalo poptávku po jiných materiálech. Dobrým řešením se i v tomto případě ukázaly být plasty. Pozadu v zachycení těchto trendů nezůstali ani výrobci v tehdejším Československu. Již počátkem sedmdesátých let se z iniciativy SVUM v Praze začalo s vývojem a v roce 1979 v SILONu v Plané nad Lužnicí s výrobou prvních plastových dílů pro konstruování nádrží.

Pro výše uvedené konstrukce se nejvíce uplatnily především materiály polypropylen a polyethylen. Z hlediska struktury tvoří plastové konstrukční prvky dvě základní skupiny:
• homogenní deskový program a
• deskový program strukturně lehčený

V České republice je téměř 200 větších či menších firem, které se zabývají výrobou různých konstrukcí z plastů, a které užívají pro tento účel jak homogenní plastové materiály, tak také desky a konstrukční prvky strukturně lehčené.

2.Výroba konstrukcí z plastů a jejich užití

Z celého obrovského rozsahu plastových konstrukcí se v průběhu tohoto semináře zaměříme zejména na návrh plastových konstrukcí nejrůznějších nádrží, zásobníků a to jak pro průmysl, tak pro stavebnictví. Nádrže jsou využívány pro skladování nejrůznějších kapalin, granulátů případně i sypkých materiálů, agresivních látek a chemikálií při respektování hodnot chemické odolnosti plastového materiálu. Jsou základem pro výrobu kusových vodohospodářských výrobků jako např. septiky, žumpy, nádrže čistíren odpadních vod, odlučovačů ropných látek, lapáků tuku a jiných technologických zařízení, jako zásobníky pitné a užitkové vody, bazény apod. Výrobky z polypropylenu jsou vhodné pro styk s poživatinami, proto je možné v nádržích rovněž skladovat kapaliny a produkty pro potravinářské účely.

3. Trendy vývoje tohoto oboru

Vlivem velmi překotného vývoje oboru, zejména po listopadu 1989, kdy vznikalo velké množství soukromých firem a vlivem absence jakékoliv legislativy a normativních podkladů byl vývoj velmi živelný, podporující určitý stupeň „amaterismu a domácího kutilství“, zejména v oblasti zpracování, mechaniky a statiky plastových konstrukcí.

Nedostatky byly citelné zejména v oblastech:
- zpracovávání plastových materiálů a výroba plastových konstrukcí bez znalostí pravidel, předpisů, norem a zákonitostí nutných k výrobě kvalitních plastových konstrukcí
- malá všeobecná znalost technologie svařování plastů a zásady návrhu plastových konstrukcí
- chybí jasně definované podklady a údaje o používaných plastových materiálech, specifikovaná pravidla kvalitního návrhu a výroby konstrukcí.
- neexistují jednoznačné harmonizované technické normy a předpisy, které by v oblasti zpracování konstrukčních plastů a využívání plastových konstrukcí stanovily základní požadavky
- neexistují pravidla kvalifikačních předpokladů pracovníků v oboru konstrukce a svařování plastů a kontrola jejich kvalifikace
- v souvislosti s výše uvedeným chybí také jednotný výukový systém
- není možnost efektivně koordinovat vývoj oboru se zahraničními zvyklostmi a tím pádem se snižuje pověst českých plastových konstrukcí a tím i možnost dodávek na zahraniční trhy.

I když se v průběhu doby podařilo některé z výše uvedených negativ částečně eliminovat vydáním několika legislativních dokumentů, nadále existují reálná nebezpečí pro budoucnost tohoto oboru. Zvláště pokud ze strany výrobních firem a ostatních zainteresovaných subjektů bude praktické naplňování legislativních předpisů podceňováno nebo nerespektováno v celém rozsahu.

Reálná nebezpečí útlumu oboru hrozí zejména:
1) Díky nekvalitním a poddimenzovaným konstrukcím, vlivem jejich destrukcí a nefunkčnosti může dojít apriori ke ztrátě důvěry v plastové konstrukce obecně.
2) Silná opozice betonářského lobby bude nedůvěru v plastové konstrukce všemožně podporovat a plastové konstrukce z trhu vytlačovat
3) Závody ve snižování cen na úkor kvality, bez dalších důsledků, sami povedou ke stagnaci firem, pro nedostatek reprodukčního kapitálu a tím i vývoje návrhu a výroby plastových konstrukcí.
4) V okamžiku vstupu do EU a zavedením evropských předpisů a pohledů na kvalitu konstrukcí z plastů nebudeme připraveni a také schopni dodávat výrobky v požadované kvalitě srovnatelné se zahraniční konkurencí.

4. Legislativa

Jak již bylo uvedeno, od nastíněné situace, která zde panovala, došlo v uplynulém období, zejména v legislativní sféře, k jistému posunu.
Vydáním zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky včetně navazujících Nařízení vlády a také zákona č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku realizovala v podstatě ČR závazek vůči Evropské dohodě o přidružení k zemím Evropského společenství.
Podle těchto zákonů mohou být uváděny na trh pouze bezpečné výrobky.
Kromě těchto stěžejních dokumentů, kterými se diametrálně změnil přístup ke zkušebnictví a certifikaci všeobecně došlo ve vztahu k plastům též k vydání několika technických norem a dokumentů řešících zejména oblast svařování, zkoušení, navrhování a dimenzování konstrukcí. Nedostatečně je nadále ošetřena otázka školení a výchovy svářečského personálu.
Legislativní rámec zahrnující činnosti v oboru zpracování plastů lze zjednodušeně rozdělit na tři základní skupiny:
1. školení, zkoušení a akreditace svářečského personálu
2. zpracování a svařování plastů vč. zkoušek a zkušebních postupů
3. navrhování a statické dimenzování konstrukcí z termoplastů
Předmětem tohoto semináře je věnovat se blíže skupině problémů v oblasti navrhování a dimenzování konstrukcí.

5. Některé nové dosud vyšlé nebo připravované normy a dokumenty

-  zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky
-  NV č. ..../2001 Sb o techn. požadavcích na stavební výrobky
-  zákon č. 59/1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku
-  ČSN EN 1778 -Charakteristické hodnoty svařovaných konstrukcí z termoplastů
-  ČSN EN 12814 - Zkoušení svarových spojů a polotovarů z termoplastů (řada norem)
-  ČSN P ENV 1991-1 Zásady navrhování a zatížení konstrukcí
-  normy na nádrže
-  normy na zkoušení svářečů
 

V Brně září 2002                                                                                                                         Vypracoval: Ing. Oldřich Pírek